Dnešní covidová doba je ubíjející. Školou povinné děti se nemohou setkávat s vrstevníky, chodit na tréninky, nudí se. Pokud je i vaše dítě otrávené jak malajský šíp, zkuste ho zabavit geocachingem (geokešingem)

Zábava pro malé i velké

Ke geocachingu mě dostali v roce 2007 přátelé. Tehdy jsem vůbec netušil, že taková zábava existuje. Při hře zapojíte hlavu, oči, nohy. Jít s malými dětmi na rozhlednu nebylo dost „cool“. Výlety byly najednou o něčem jiném, když se po cestě hledaly „poklady“. U geocachingu je i cesta cíl. Smyslem hry není najít krabičku, ale dozvědět se něco nového. krabička je vlastně jen příjemný bonus. Bývá v ní vždy papírek, kam zapíšete svoji přezdívku a datum (tužku raději s sebou). U větších krabiček bývají uvnitř i věcičky na výměnu. Vytvořte si proto sáček s věcmi, které můžete v krabičce vyměnit. Malé děti ocení i nějakou blbůstku. Barevnou kuličku, figurku, autíčko. Co dávat a co nedávat do keše si najdete na odkazech v tomto textu. Některé věci z keše si nemůžete ponechat, jsou totiž putovní.

Jak na to?

• Podívejte se na stránku hry. Nemusíte se bát, pokud nevládnete angličtinou. Stránku si můžete přepnout do češtiny. Na stránce se můžete podívat na krátké instruktážní video.
• Vytvořte si účet. Zadáte e-mail, přezdívku a heslo.
• Jděte na mapu a prohlédněte si „kešky“ ve svém okolí.
• Dříve bylo nezbytné nahrávat seznamy skrýší nebo jednotlivé souřadnice do gps navigace. V dnešní době je hledání daleko pohodlnější s mobilem. Pro majitele telefonů s androidem doporučuji aplikaci c:geo. Kešky ve vašem okolí můžete do mobilu nahrát přímo z internetu. Pokud nemáte datový tarif, můžete si je nahrát i doma „do zásoby“.

Není keška jako keška

Každá keš je popsána souřadnicemi (někdy startovními, někdy cílovými), druhem kešky (symbol kešky – žlutá, zelená, otazníček,…). Co symboly znamenají a jaké typy keší existují najdete v instruktážním videu nebo třeba na Youtube. Pro vás je důležitá obtížnost, terén a velikost. Čím více hvězdiček, tím obtížnější. Pokud budete hledat schránku s malými dětmi, vybírejte kešky „traditional“ (zelený obrázek) s nízkou obtížností a lehce schůdným terénem. Velikost keše vám může napovědět při hledání. Keše velikosti MICRO malé děti moc nepotěší. Obsahují většinou jen logbook a špatně se hledají.

Když prší

Existuje druh keší, kterým se můžete zabavit i doma. Jsou to Mystery keše. Před hledáním mystery keše musíte souřadnice ukryté schránky nejprve zjistit. Může jít o šifru, hádanku, obrázkovou skládačku…

Nebojte se začít

Zkuste si najít svoji první kešku. Pokud vás to chytne, máte na dlouhá léta o zábavu postaráno. Kešek jsou po celém světě miliony a Česká republika je v hustotě „zakešení“ na špici.

Kešky můžete hledat, ale také tvořit

Pokud víte o zajímavém místě, můžete vytvořit vlastní kešku. Keška, která ukazuje, kde venčíte svého psa, je na nic. Naopak hezkou schránku, zajímavé místo a dobrý popis ostatní hráči ocení. Dobrou keš poznáte podle počtu „favorites“ bodů, případně podle nálepky „zlatý fond českých keší“.

Tak a teď už jen Dobrý lov!!!

Jistě si vzpomínáte na pohádku „Obušku z pytle ven“ a slavnou jitrnici, jakou svět neviděl. Nemohl jsem si na scénku nevzpomenout, když jsem si přečetl zápis z jednání  Zastupitelstva města Prostějova z 19. 2. 2019. A co kde v zápisu paralela s jitrnicí, jakou svět neviděl?

Zřejmě pod vlivem všudepřítomného strašáka GDPR (Obecné nařízení EU na ochranu osobních údajů) přišli magistrátní úředníci se zcela novátorským postupem, jak anonymizovat zápisy a usnesení z jednání zastupitelstva. Tento postup se skvělým výsledkem aplikovali na zápis z jednání, kde byly voleny osadní výbory. Zápis tedy vypadá takto:

Máte jasno? Už víte, kdo je předsedou a kdo členy osadních výborů? Pokud ne, můžete nahlédnout do Usnesení z  jednání:

Stále nic? No vždyť to je ono! Osadní výbory, jaké svět neviděl! U nás v Prostějově musíme být opatrní. Osadní výbor je v našich končinách něco jako partyzánská skupina. Jména nesmí být vyzrazena. Kam se hrabou černé kroniky, kde se odvážně psalo, že občan P.N. odcizil sousedovi slepici. Na magistrátu v Prostějově nepustí ani písmenko!

A nyní si zkusme naši prostějovskou neviditelnou jitrnici trošku zhmotnit: Ve veřejně dostupných podkladech pro totéž jednání zastupitelstva najdeme odvážně vyjmenované všechny kandidáty:

A já se tedy ptám: Co se s těmi jmény stalo mezi návrhem a zvolením? Neměla by být novou anonymizační metodou ošetřena všechna jména na radničním webu a facebookovém profilu? Neměly by se zakrýt obličeje na všech fotografiích?

Jak prozíraví byli stavitelé radnice, že už před sto lety mysleli na možné komplikace a sochu Pravdy (Spravedlnosti) nad vchodem do radnice anonymizovali!

Na jednání Zastupitelstva města Prostějova 19. 2. 2019 jsme předložili návrh na doplnění bodu s názvem „Výkup pozemků pro zelený pás na jihu města“ do programu.

Veřejná zeleň, která by měla plnit nejen funkci ekologickou (kompenzace nepříznivých vlivů prostředí), ale i rekreační, je na jižním okraji města zastoupena nedostatečně. Zelený pás na jihu města by měl tvořit protiváhu biokoridoru Hloučela a je s ním počítáno v Územním plánu. Zeleň však nadále zůstává pouze na papíru hlavně díky tomu, že pozemky, které by se mohly zelenat, nepatří městu. Ani jeden zastupitel ze stran, které jsou dnes zastoupeny v radě města (ANO, ČSSD, ODS), návrh nepodpořili. Komunisté v době hlasování nebyli v sále. Je jistě zbytečné psát dlouhá pojednání o prospěšnosti veřejné zeleně. I školou povinné dítě dnes ví, komu a čemu prospívá strom, keř či louka. Jak je možné, že proti tomu, aby se urychlila výsadba zeleně, vystupují vysokoškolsky vzdělaní lidé, lékaři a učitelé? Nevadí jim sucho v krajině? Nevadí jim, že v našem městě běžně překračujeme imisní limity znečišťujících látek? Tak plní své sliby voličům o zeleném prstenci na jihu města? Tak plní Akční plán zlepšování kvality ovzduší a Akční plán Strategie rozvoje zeleně, které sami dříve schválili?

Prezentoval jsem návrh zastupitelům obrazem, přečetl jsem důvodovou zprávu. Pokud by byl bod zařazen do programu, mohli bychom schválit usnesení tohoto znění: „Zastupitelstvo města Prostějova ukládá Radě města Prostějova zahájit jednání s vlastníky o výkupu pozemků pro zelený pás na jihu města.“ Zastupitelé stran, které jsou zastoupeny v radě města, však zařazení bodu do programu zabránili. 

Diskutovat o výkupu pozemků pro zelený pás na jihu města chtěli MVDr. Bartošová (KDU – ČSL) Ing. Dopita, MBA (SPD) Ing. Arch. Fröml (Změna pro Prostějov) Mgr. Hájek Ph.D. (Na rovinu!) Kapounek (Na rovinu!) Ing. Kousal (KDU-ČSL) Křupka (SPD) Ing. Lysek (Na rovinu!) Ing. Naiclerová (Změna pro Prostějov) Ing. Navrátil (Změna pro Prostějov) Mgr. Ošťádal (Na rovinu!) Peka (Na rovinu!)

PROTI zařazení tohoto bodu do programu jednání byli MUDr. Balák (Pévéčko) Ing. Blumenstein (ODS) Burda (ANO) Faltýnková (ANO) Ing. Fišer (ČSSD) MUDr. Holík (ČSSD) Mgr. Jura (ANO) Karšulín (ANO) PaedDr. Krchňavý (Pévéčko) MUDr. Macháň (Pévéčko) Ing. Moudrý (ODS) Mgr. Pospíšil (Pévéčko) RNDr. Rašková (ČSSD) Ing. Rozenhal (ANO) Sekaninová (ČSSD) Sklenka (ANO) Ing. Sokolová (ODS) Bc. Zatloukal (ODS) Župková (ANO)

Pokud někdo prohraje bitvu, řekne se o něm, že prohrál. Na prostějovském magistrátu by se však o poraženém řeklo, že „byl v bitvě druhý“.

Tuto diplomacii si můžeme názorně ukázat na výsledcích krajské soutěže O keramickou popelnici⁽¹, zveřejněných na webu města.

Takhle skvěle to vypadá v podání magistrátu…

2015 – kategorie nad 15 000 obyvatel 4. místo
2016 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo
2017 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo
2018 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo

…no a takhle, když si doplníte i počty účastníků

2015 – kategorie nad 15 000 obyvatel 4. místo z 5
2016 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo z 5
2017 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo z 5
2018 – kategorie nad 15 000 obyvatel 3. místo z 5

Co dodat? Je důležité, aby občané věděli celou pravdu!

 

---

O sdělení počtu účastníků  jsem nejprve žádal Magistrátu. Marně. Vše jsem si nakonec musel zjistit z jiných pramenů.

(1Soutěž pořádá obalová společnost EKO-KOM, a.s.. Pro hodnocení slouží data poskytovaná obcemi v pravidelných čtvrtletních výkazech o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích.

(2 V roce 2014 se Prostějov patřil do kategorie „města a městyse“. Od roku 2015 byla soutěž nově rozdělena do kategorií dle počtu obyvatel. Prostějov soutěží v kategorii „města nad 15 tisíc obyvatel.

 

Jak se zdá, není všechno v tom našem hanáckém Jeruzalémě tak zlaté, jak se v proradničních médiích píše. Reputace Prostějova dostává jeden zásah za druhým: Čachry s „Národním olympijským centrem“,  zbytečně zbouraná Jezdecká kasárna, tahanice o bazén, zoufalá hokejová mládež, pochybné prodeje a nákupy pozemků, předražené zakázky a v neposlední řadě devět let trvající napětí, že bude zbořen „kulturák v centru“ a místo něj bude postavena obchodní galerie.

Máme sice v Prostějově třetí chytrou solární lavičku (každou asi za 116 tisíc), novou ulici, na náměstí přibude třírozměrný sedící Wolker za milion a v městské kase nově přibydou asi 4 miliony korun, což je prý nemalá částka,

jenže o téměř 7 milionů Město přišlo. Jak?

Před komunálními volbami  v roce 2014 projevila společnost Mubea zájem o koupi pozemku v průmyslové zóně města. U „dvorního znalce“ Ing. Františka Kocourka bylo objednáno ocenění tohoto pozemku a ten stanovil cenu na zhruba 36 milionů. Po obdržení tohoto posudku Rada města vyhlásila na úřední desce záměr prodeje pozemku za cenu minimálně dle znaleckého posudku. Mubea o pozemek projevila zájem, ale po 4 měsících od vyhlášeného záměru si nechala zpracovat u stejného znalce nový odhad ceny pozemku, který byl však o 12,5 milionu nižší. A protože Rada nabídla pozemek za cenu minimálně dle znaleckého posudku, za takovou cenu byl pozemek prodán. Byla to však cena z druhého, „levnějšího“ posudku.

Znalec Ing. František Kocourek, byl za nový, úmyslně „cinknutý“ znalecký posudek uznán 21. 2. 2017 Krajským soudem vinným z úmyslného spáchání přestupku dle zákona o znalcích a tlumočnících a Soud ve své zprávě na jeho posudcích nenechal nit suchou. K tomu má snad ještě, doufejme, z ostudy kabát.

Aktuálně se případem zabývá také Ministerstvo vnitra ČR (Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly), které nechalo zpracovat revizní posudek, ze kterého vyplývá, že Město prodalo pozemky cca o 6,7 milionu levněji. Zdá se, že na radnici bude opět živo, neboť Ministerstvo se nechalo slyšet, že pravděpodobně uplatní své dozorové kompetence.

Způsobená škoda? 6 752 820,- Kč

Nyní je třeba kousnout do kyselého jablka a vyvodit ze situace odpovědnost. Politickou odpovědnost nese zřejmě náměstek Pospíšil, který zastupitelům před schválením prodeje uvedl mylné informace o tom, proč se posudky znalce tak diametrálně lišily. Škoda by měla být následně vymáhána po soudním znalci Kocourkovi.

Jak by se dala využít taková sumička?

• Úhrada roční spotřeby energie veřejného osvětlení
• Výsadba téměř tisíce vzrostlých stromů
• Vybudování čtyř workoutových hřišť
• Dva roky služeb v oblasti marketingu a propagace Města Prostějova (dodané společností pana Černoška)
• Dalších 58 ještě chytřejších laviček.
• Oprava střechy Národního domu
• Večeře s číší vína pro každého občana města včetně dětí. (Děti nealko ;-))

Máte ještě další nápady?

 

 

 

 

Aktuálním tématem místního tisku je neschválení a následné schválení stavby komunitního domu v Sušilově ulici. Dům má stát přibližně osmdesát milionů korun, tedy jeden byt přijde na tři miliony. V roce 2017 je prý evidováno 227 žadatelů o byt zvláštního určení.

V této souvislosti se nabízí zajímavé srovnání s dalším projektem, který právě dostal v Prostějově zelenou. Jde o stavbu soukromého investora, který má postavit celkem 274 bytů v šesti bytových domech poblíž areálu prostějovské nemocnice. Stavba byla prezentována na zasedání Zastupitelstva jako vybudování bytů s pečovatelskou službou s tím, že část projektu bude financována dotacemi.

 

Tahanice o pozemky

Pozemky, na kterých má nyní stát část bytů, koupila v roce 2007 od Města firma Remostav za 350 Kč/m2 se závazkem, že na pozemcích do pěti let vybuduje multifunkční areál s hotelem a wellness centrem. Smlouva s kupujícím byla „vylepšena“ v roce 2008 dalšími doplňky tak, že na straně kupujícího se objevil další subjekt – spolek Sportovní klub SPORT TREND PROSTĚJOV  (Předsedou spolku byl Tomáš Medek, blízký spolupracovník sportovního podnikatele Černoška a šéf Modřanské potrubní, který v roce 2014 z Prostějova záhadně vysublimoval). Vzhledem k tomu, že Remostav nedostál svého závazku, Město požadovalo smluvní pokutu 5 milionů  a uplatnilo předkupní právo, zakotvené ve smlouvě. Z neznámého důvodu však Remostav přešel do protiútoku a obvinil Město, že předkupní právo bylo uplatněno špatně (což byla zřejmě pravda). Soudem byla účastníkům sporu nařízena „mediace“, což znamená, domluvu za „kaučování“ nezúčastněného prostředníka. Výsledkem mediace bylo, že představitelé města „stáhli kalhoty“ a souhlasili s vyděračskými podmínkami Remostavu, který byl ochoten pozemky Městu vrátit za následujících podmínek: Město nevyužije předkupní právo, odpustí polovinu pokuty (2,5 mil Kč), vezme zpět žalobu a prodá Remostavu ještě další pozemek. Tento pozemek odděloval pozemky původně patřící Městu od dalších pozemků, které vlastnili a stále vlastní představitelé Remostavu. Pokud hledáte nějakou výhodu, pro Město, tak marně. Náměstek primátorky Pospíšil zcela záhadně obrátil o 180 stupňů a přesto, že původně byl proti postupu Remostavu, při jednání Zastupitelstva nebylo jasné z jeho jasné, zda zastupuje Město nebo investora. Rovněž pan advokát „zdrť nevěřícího mazanými argumenty“ Augustin (proslavil se tím, že byl 2x odsouzen za neplacení daní) horoval za řešení, které Remostav navrhoval.

Díky absolutnímu souznění duší Remostavu a vedení města, došlo k nevídanému – Město souhlasilo s podmínkami Remostavu a navíc si Remostav vymínil, že pozemky neprodá zpět Městu, nýbrž firmě PE Medika, kterou sám Remostav (Ohlídal) představil jako investora projektu „Prostějov – bydlení pro seniory 65 Plus“.

 

Projekt „bydlení pro seniory 65 Plus“

Již během rozpravy bylo vedení Města upozorněno na to, že stavba bytů v této lokalitě není v souladu s územním plánem, což potvrdil rovněž Odbor územního plánování a památkové péče, který prodej pozemků nedoporučil. Bytové domy investor bude stavět v tzv. ploše občanského vybavení – veřejná infrastruktura. Hlavní využití takové plochy je pro „pozemky staveb a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, zdravotnictví, kulturu, církve, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva či kombinaci některé z předcházejících funkcí se sportovním zázemím, zejména sokolovny“. Rovněž náměstek Fišer sdělil, „že to úplně v souladu s územním plánem není, ale účel bude upřesněn v novém územním plánu“. Nový územní plán však v tomto ohledu nedoznal žádné změny.

 

Stavební úřad, který je v Prostějově známý svojí „nezávislostí“ potvrdil, že projekt „Prostějov – bydlení pro seniory 65 Plus“ takové určení splňuje. Projekt však negarantuje žádnou takovou „veřejnou službu“. Jen název firmy investora „PE Medika“ (jednatel je dle vlastních slov „elektrikář“) a název projektu „bydlení pro seniory 65 Plus“ má navozovat dojem veřejně prospěšného projektu. Název však ve skutečnosti nezakazuje, že si byt v této lokalitě nemůže koupit zájemce ve věku 18+, 30+ nebo 50+. Jedinou službou, která je v projektu popsána, je terénní (!!!) pečovatelská služba, což je v podstatě služba, kdy terénní pracovník může docházet do kteréhokoli (třeba i Vašeho) bytu. V objektu mají být údajně rovněž kadeřnictví, obchody a ordinace. Tato skutečnost však nemůže změkčit fakt, že hlavní určení této plochy nebude projekt splňovat.

Díky rozhodnutí Stavebního úřadu má soukromý investor další výhodu: Byty, které se mají stavět na ulici Sušilově, jsou tak drahé mimo jiné proto, že pod objektem budou místa k parkování. Tuto povinnost stanoví územní plán. Ten však o této povinnosti nehovoří v případě ploch občanského vybavení. Projekt bytových domů u Nemocnice tedy počítá s parkováním na volné ploše, což bude pro investora mnohem levnější.

 

Prostějovský prosťáček?

Soukromý investor postaví na pozemcích, které zakoupil od Města za 350 Kč/m2 (což je cena, za kterou vykupuje Město pozemky pod plánovanými cyklostezkami) komerční projekt s 274 byty, se kterými může naložit dle vlastního uvážení. Údajně bude využita dotace. Definice „domu pro seniory“ neexistuje, parametry bytů jsou tedy na investorovi.

Město postaví na vlastním pozemku komunitní dům s 25 bytovými jednotkami za 78 milionů. Definice „komunitního domu“ je přesně popsána Ministerstvem pro místní rozvoj mimo jiní i jako podmínka dotace. Stavba však bude postavena bez dotace.

Bude zajímavé sledovat, kdo bude obývat byty, které vyrostou v atraktivní lokalitě poblíž biokoridoru Hloučela.

---

Mapka ukazuje, kde mají stát nové bytové domy

Pozemky označené modře vlastnili představitelé Remostavu, pozemky označené červeně vlastnilo Město

---

 

---

Územní plán je, laicky řečeno, nástroj, kterým reguluje obec svoji současnou a budoucí podobu. V plánu určuje způsoby využití různých pozemků, výšku budov, jejich uspořádání, atp.

 

Olomoucký kraj stále nemá kanceláře pro všechny své úředníky, proto si každý rok pronajímá prostory v Regionálním centru Olomouc (RCO). V letech 2015 a 2016 si pronajímal ke své činnosti 9 podlaží budovy RCO. Letos má pronajato v budově RCO celkem 9 podlaží v plné kapacitě a 1 podlaží (16. NP) z větší části.

RCO je budova proti vlakovému nádraží v Olomouci, spoluvlastněná bratrem bývalého hejtmana Olomouckého kraje za ČSSD Martina Tesaříka (ČSSD). Přestěhování krajského sídla do tohoto věžáku prosazoval Martin Tesařík ještě jako olomoucký primátor a krajský zastupitel.

Každý rok platí Olomoucký kraj za nájemné minimálně 15 milionů korun. V roce 2017 to bude 16 179 984 Kč.

Zeptal jsem se minulého hejtmana (Oto Košta), zda uvažuje o změně tohoto „modelu“ a pokud ano, v jakém horizontu. Odpověď byla diplomatická, ale obdržel jsem ji hned druhý den:

…“jistě v budoucnu provedeme inventarizaci majetku kraje a stejně tak i revizi nákladů včetně nájmů s posouzením toho, zdali nákladové položky jsou nezbytně nutné. Nicméně v tuto chvíli se stále ještě nalézáme v období, kdy nové vedení i zastupitelstvo řeší akutní a neodkladné záležitosti především ekonomického a majetkoprávního charakteru. Jsem však přesvědčen, že v letošním roce výše uvedená analýza proběhne.“

Hejtman Košta byl údajně nejen kvůli své neschopnosti nahrazen současným hejtmanem Oklešťkem. Zeptal jsem se tedy hejtmana Oklešťka na totéž. Na emaily, které jsem odeslal 24. 5. a 31. 5. jsem však do dnešního dne (1. 7.) nedostal žádnou odpověď.

Přičítám to kampani „Hejtuj hejtmana“, která Oklešťka a jeho tým zřejmě plně zaměstnává. („Hejtovat“ znamená vyjadřovat nelibost.) Hejtman Okleštěk v jednom z rozhovorů k této kampani řekl

„Vzkazy od občanů jsem doslova zavalen a každému z nich se poctivě věnuji. Oproti předpokladům nejsou kritické nebo vulgární, většina lidí se mi svěřuje se svými starostmi a mnozí dokonce navrhují řešení problémů, kterými se dřívější vedení kraje vůbec nezabývalo. Je to pro mou práci velká inspirace“

Okleštěk, chce prý kampaní „Hejtuj hejtmana“ upozornit, že s novým vedením krajského úřadu nastal čas, kdy je třeba říkat si věci na rovinu.

A já se tedy na rovinu ptám: Hejtuje mě hejtman?

Píše se 23. 9. 2014 a Rada města Prostějova prostřednictvím 1. náměstka primátora Mgr. Jiří Pospíšila předkládá Zastupitelstvu návrh schválit prodej pozemku společnosti Mubea. Diskusi k tomuto bodu předchází vystoupení zástupců firmy Mubea. V úvodu diskuse jsem rovněž využil svého práva a žádal jsemo vysvětlení, proč Rada města nabídla pozemek k prodeji na úřední desce za cenu 36.435.500 Kč, ale nyní pozemky prodává za cenu o 12 582 500,- Kč nižší. Bylo mi sděleno, že byl vyhotoven druhý posudek, který použil jinou metodu stanovení ceny. Zastupitelé tento argument přijali a prodej pozemku schválili. Smlouva s firmou Mubea byla podepsána 6. září 2014. V Prostějovském Nočníku vyšel článek, který mne haněl (o tom už jsem také psal) a vedení Města se pár dní před volbami (říjen 2014) radovalo z kladných bodů, které jistě získá. Článek s množstvím fotografií nemohl chybět.

Pro přehlednost shrnutí důležitých skutečností:

• První posudek si u znalce Ing. Františka Kocourka objednalo Město. 5. 5. 2014 znalec stanovil cenu pozemku na 36 435 500,- Kč.
• Mubea si u stejného odhadce nechala zpracovat druhý posudek a tentýž pozemek byl 2. 9. 2014 (tedy po 4 měsících od prvního posudku) oceněn na 23 853 000,-Kč.
• Rozdíl v odhadu téhož pozemku činí 12 582 500,- Kč

Uběhlo pár let a událost dostala nový rozměr

Znalec Ing. František Kocourek, byl za tyto dva znalecké posudky uznán 21. 2. 2017 Krajským soudem vinným z úmyslného spáchání přestupku dle zákona o znalcích a tlumočnících a Soud ve své zprávě na jeho posudcích nenechal nit suchou.

 

A teď tedy účtování:

Pokud byla úmyslně upravena cena pozemku a Město tak přišlo o 12 582 500,- Kč, neměl by chtít poškozený škodu nahradit? A co Rada města nebo náměstek primátora Pospíšil? Proč jim nebylo snížení ceny pozemku o třetinu nápadné? Nebo o všem věděli? Některých odpovědí se možná dočkáme již během příštího zasedání Zastupitelstva 12. 6. 2017.

 

Posudky ke srovnání zde

Jsou záležitosti u kterých jste rádi, že je pomyslně orazítkujete jako „vyřízeno“ a uklidíte je ze stolu. O to větší radost máte, když se jedná už o záležitost značně odleželou. Tahle se vlekla od června 2014. Tehdy jsem z legrace napsal článek o tom, že na parkovištích provozovaných společností .A.S.A. TS Prostějov byly nainstalovány nové parkovací automaty. Zdálo se mi legrační, že při vhození padesátikoruny do automatu musíte odečítat stiskem tlačítka „-“ z vhozené částky po koruně přesto, že parkovné má být podle ceníku násobkem desíti a tak při vhození padesátikoruny vymačkáte do automatu důlek. Až následně mi došlo, že lidé vlastně ani nevědí (protože se to nikde nepíše), že po první parkovací hodině už mohou další čas přikoupit za jednotky korun. Zjednodušeně řečeno, za každou korunu můžete parkovat o šest minut déle. Pokud tedy neinformovaný zákazník potřebuje parkovat například hodinu a čtvrt, podle vylepeného návodu ho nemůže ani napadnout vhodit do automatu méně, než 20 Kč.
Své zjištění jsem na schodech radnice sdělil tehdy ještě náměstkům primátora RNDr. Raškové a Mgr. Pospíšilovi (v té době rovněž člen dozorčí rady .A.S.A. TS Prostějov) , kteří mi jakousi šťastnou náhodou „vběhli do rány“. Náměstkyně Rašková slíbila, že se na to podívá, náměstek Pospíšil se usmál a řekl, že tedy zdražíme parkovné na dvacet korun a bude po problému. S tím jsme se rozešli. Tehdy moje stížnost neměla na stav parkovacích automatů žádný vliv.
Problém jsem poněkud odsunul z centra zájmu, ale vždy, když jsem platil parkovné, jsem měl pocit, že by se měl řešit. V roce 2016, jsem tentokrát do formuláře na webu města,  zapsal připomínku v tomto znění:
… Nastavení parkovacího automatu neodpovídá ceníku, který je na automatu nalepen. Podle něj by se za první hodinu mělo platit 10 Kč a za každou další započatou rovněž. Automat však účtuje první hodinu 10 Kč a následující čas po korunách. Ekvivalentně funguje i platba: Při vhození 50 Kč a záměru parkování 1 hodina musíte 40 stisky po jedné koruně odečítat na výsledných 10 Kč. Je třeba buď změnit návod nebo nastavení automatu. Automat u hradeb funguje stejně.

Administrátor rubriky na webu města postoupil moji stížnost společnosti .A.S.A. TS Prostějov a ta mi odpověděla v tom smyslu, že je vše v pořádku.

S odpovědí jsem nebyl spokojen a proto jsem se obrátil s žádostí o prošetření možného porušení zákona na Českou obchodní inspekci. Kdo jiný by nás měl rozsoudit, než nezávislá autorita? Podle vyjádření ČOI, „výsledky provedené kontroly nasvědčovaly porušení stanovených právních povinností a inspekce tedy zahájila řízení z moci úřední“.

Následně ČOI uložila 27. 4. 2017 společnosti .A.S.A. TS Prostějov (v té době již FCC) pokutu ve výši 5000,- Kč a současně uložila povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1000,- Kč jako částku za náklady řízení. Obchodní inspekce přihlédla při stanovení výše pokuty k několika polehčujícím okolnostem, mimo jiné i k tomu, že došlo k promptnímu odstranění nedostatku.

K promptnímu odstranění požadavku však došlo také z toho důvodu, že společnost .A.S.A. TS Prostějov se od 1. února 2017 přejmenovala na FCC Prostějov, a bylo třeba na etiketě parkovacího automatu přelepit provozovatele. Společnost .A.S.A. TS Prostějov může také hovořit o štěstí, když inspektoři ČOI uložili společnosti pokutu při samé dolní hranici zákonného rozpětí. Horní hranice je 5 milionů korun (samozřejmě podle závažnosti deliktu).

Závěrem

Úplně banální problém, který bylo možné vyřešit v červnu 2014 zvednutím telefonu se táhnul téměř tři roky. Ceník na parkovacím automatu je vylepen ve správném tvaru, pokuta snad bude mít rovněž preventivní účinek. Kdo ale zaplatí těch 6000,- Kč? Město Prostějov má ve společnosti FCC Prostějov 25% obchodního podílu. Pokud by se ve stejném poměru měli obchodní partneři dělit i o závazky, tak Město musí zaplatit část pokuty ve výši 1500,- Kč. Podle mě by měli pokutu zaplatit konkrétní lidé. Jejich jména hledejte v článku.

 

Takovým nadpisem by se dalo uvést jednání Zastupitelstva města Prostějova z 3. 4. 2017. Přenos ze zastupitelstva opět  svojí zábavnou formou překonal „Ein Kessel Buntes“ a během jednání bylo možno hlavou kroutit i pokyvovat. Kdo o podívanou přišel, může vše napravit shlédnutím záznamu, který je k vidění na webu Města. Mezi největší perly sezóny bezesporu patřilo vystoupení zástupce firmy z Tatarské republiky (na záznamu ve stopáži 28:10). Firma usilovala (úspěšně) o odkup městských pozemků v průmyslové zóně. Cizojazyčné vystoupení zájemce o pozemek se neslo v důstojné, avšak neformální atmosféře. Jeden z náměstků primátorky během projevu svačil a také přednášející si v závěru projevu zasunul ležérně ruku do kapsy od kalhot ve stylu Billa Gatese při setkání s prezidentem Klausem.

Neméně zajímavá byla i rozprava k tomuto bodu. Během ní jsem se dozvěděl, že es-er-óčko vlastněné občany Ruské federace zde má v úmyslu vybudovat provoz na potisk plastových obalů a zaměstnat, podle slov představitelů Města, 200 – 250 lidí převážně v dělnických profesích. Město postaví k pozemku komunikaci za přibližně osm milionů. Také jsem se dozvěděl z úst primátorky, že „schvalujeme prodej pozemku za uvedenou cenu, takže tam k žádné změně ceny dojít nemůže“. Toto sdělení mě příliš neuklidnilo, neboť právě to se v minulosti stalo. Mám ještě v živé paměti eskamotérský kousek náměstka Pospíšila, který před volbami předložil zastupitelstvu návrh usnesení o prodeji pozemku firmě Mubea za „pobídkovou cenu“. Abych to vysvětlil: Město si tehdy nechalo zpracovat znalecký posudek, který stanovil minimální cenu, za kterou bude pozemek nabídnut k prodeji. Zájemce si po půl roce nechal zpracovat další posudek. Stejný znalec pozemek ocenil o 12 milionů nižší cenou a zdůvodnil to změnou metodiky. Ve skutečnosti šlo o cenu za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Za tuto sníženou cenu potom Město pozemek prodalo.

Položme si závěrem několik otázek:

•  Musíme prodávat jedny z posledních pozemků v průmyslové zóně firmám, které nabízejí jen dělnické profese, když podle slov primátorky je nezaměstnanost v Prostějově na velmi nízké úrovni?
• Bude zájemce zaměstnávat „místní“, nebo si přiveze levnější pracovní sílu?
• Pokud by Město neprodávalo nejlepší půdu ve svém okolí tak levně, neměly by firmy zájem o pozemky pod bývalým OP Prostějov?
• Nebylo by vhodné zpracovat na prodávané pozemky revizní posudek, když někteří znalci trpí takovými výkyvy?
• Nebylo by vhodné zjišťovat už při výběru zájemce vliv na životní prostředí? (Spotřeba vody, emise?)

 

Na některé odpovědi bude třeba ještě pár let počkat…

 

Celý bod se projednával ve stopáži:

• 28:10 – 39:30 (představení firmy)
• 48:30 – 1:55:40 (rozprava)

Podklady pro tento bod jednání je pro hloubavé ke stažení zde

 

 

Kauze spekulativního nákupu pozemků zaměstnancem magistrátu, kterou jsem popsal ve svém článku, se věnovala média na různých úrovních. Pouze náš bulvární Prostějovský Nočník celý problém zúžil na to, že zastupitel Filouš lže, když uvádí, že v důvodové zprávě je uvedeno, kdo pozemky městu nabídnul. V materiálech , které jsou na webu města k dipozici, jména nevidím. Na konci dokumentu je uvedeno „Osobní údaje fyzických osob jsou z textu vyjmuty v souladu s příslušnými ustanoveními …..“ Pokud jsou tedy neanonymizované materiály předkládány pouze zastupitelům, jak může veřejnost kontrolovat, co je předkládáno zastupitelům? Má se občan dostavit na Magistrát k nahlédnutí do neanonymizované verze? Nezasloužil by si znát alespoň jméno a příjmení dárce či zájemce? Opusťme ale detaily. Držme se toho podstatného, tedy zda zaměstnanec magistrátu vykoupil pozemky na základě informací, které měl z výhody své funkce vykonávané na prostějovském magistrátu a následně díky těmto informacím zbohatnul. Jak je zřejmé na přiložených obrázcích, stejný zaměstnanec Magistrátu je spoluvlastníkem dalšího strategického pozemku na jižní straně města. Pozemek vlastní s totožnými spoluvlastníky jako v předchozím případě – s manželkou a sousedem. Jde o pozemek 6455/1 v KÚ Prostějov. Pozemek není v místě plánované průmyslové zóny. Mohlo by se zdát, že je vše v pořádku. Pokud si srovnáte polohu pozemku s platným územním plánem města Prostějov. Pozemek se nachází na strategické pozici – přímo v místě, kde by v budoucnosti měl protínat jižní silniční obchvat města Určickou ulici. Lze předpokládat, že stát nebo město bude v budoucnosti právě tuto parcelu potřebovat a zaplatí.